Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Premenstruační dysforická porucha neboli PMDD (zkratka pochází z anglického názvu premenstrual dysphoric disorder) je obzvláště závažná forma premenstruačního syndromu (PMS). Ačkoli PMS i PMDD mají tělesné i duševní příznaky, PMDD způsobuje extrémní změny nálad, které mohou narušovat každodenní život i mezilidské vztahy. Jak u PMDD, tak u PMS začínají příznaky obvykle 7–10 dní před začátkem menstruace a obvykle vymizí se začátkem menstruačního krvácení, případně 1–2 dny po něm. PMDD i PMS mohou způsobovat nadýmání, pocit napětí v prsou, únavu, poruchy spánku a změny stravovacích návyků. U PMDD však vyniká alespoň jeden z následujících duševních příznaků: smutek nebo beznaděj, úzkost nebo napětí, extrémní náladovost, výrazná podrážděnost nebo hněv. Příčiny vzniku PMDD dosud nebyly objasněny. Depresivní a úzkostné stavy jsou společné jak pro PMS, tak pro PMDD, takže je možné, že hormonální změny, které souvisejí s menstruací, zhoršují příznaky poruch nálady. Léčba PMDD je zaměřena na prevenci nebo minimalizaci příznaků a může zahrnovat užívání antidepresiv (zejména SSRI), antikoncepčních pilulek, doplňků stravy (například s obsahem vápníku, hořčíku, vitaminu B6 apod.) či rostlinných přípravků, ale také změnu stravovacích návyků a/nebo životního stylu. Zmírnit příznaky PMS nebo i PMDD může pravidelné cvičení, omezení příjmu kofeinu, vyhýbání se alkoholu a skoncování s kouřením. Pomoci může také dostatek spánku a používání relaxačních technik, jako je mindfulness, meditace či jóga. Viz také premenstruační, porucha, premenstruační syndrom.

Premenstruační znamená „v období před menstruací“. Například premenstruační syndrom je souhrn příznaků, které se u některých žen vyskytují před začátkem menstruace. Viz také pre-, menstruace.

Premenstruační syndrom neboli PMS (zkratka pochází z anglického názvu premenstrual syndrome) je souhrn emočních a tělesných příznaků, které se u některých žen vyskytují pravidelně 1–2 týdny před začátkem menstruace. Přibližně se začátkem menstruačního krvácení tyto příznaky obvykle vymizí. Různé ženy pociťují různé příznaky, přičemž mezi ty nejčastější se řadí podrážděnost a změny nálad (emoční příznaky), případně akné, pocit napětí v prsou, nadýmání a únava (tělesné příznaky). Viz také premenstruační, syndrom.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.